Limit kumulace

Limit kumulace omezuje celkovou veřejnou podporu, kterou může jeden projekt získat, vyjádřenou jako podíl způsobilých nákladů. Sčítá všechny úrovně veřejné správy dohromady (v Kanadě federální, provinční a obecní) a vztahuje se na projekt, ne na program.

Jde o to, že programy o sobě navzájem nevědí. Dvě agentury mohou každá v dobré víře financovat 50% téhož projektu a ustanovení o kumulaci je to, co brání tomu, aby byl projekt oddělenými žádostmi financován plně z veřejných peněz. Povinnost to oznámit nese příjemce.

Oznamovací povinnost je průběžná, ne jednorázové prohlášení při podání žádosti. Novou podporu získanou v průběhu projektu je nutné nahlásit a praktickým důsledkem je, že pozdější grant může snížit ten dřívější. Organizace, které podávají široce a přijímají všechno, objeví limit zpětně.

Jeho překročení spustí snížení stávající podpory nebo vrácení už vyplaceného. Auditoři to kontrolují a kontrola je snadná: veřejné záznamy jiných poskytovatelů o udělených podporách se dají prohledávat a částky jsou ve vašem vlastním účetnictví.

Ovlivňuje to i strategii. Tam, kde limit kumulace leží zhruba na třech čtvrtinách způsobilých nákladů, je na projekt k dispozici pevná částka veřejných peněz bez ohledu na to, kolik programů získá, druhá žádost tedy může být lépe mířena na jiný projekt než na tentýž.